Vítám Tě na Lp-s!
Tento server je rozdelen na dve casti:

je misto, kam vkladame nase recenze i ruznorode ukazky knih, dokonce i odkazu ke stazeni (predevsim z ulozto) a dalsi odkazy na jine literarni servery, informacni servery o knihach, atd.

Jednotlivymi prispevky o knihach chceme nase knihy nejen pozvednout, ale take o nich debatovat, jak to ma v Ctenarskem klubu byt. Tak hura do komunikace, sdileni spolecneho konicku a opevovani knih, na ktere jen tak nezapomeneme ci primo kritiku ctiva, ktere uz nikdy nechceme do ruky, natoz do mysli.
Nase ctenarska skupina existuje na Fb - odkaz zde.

Literarni server pro vsechny amaterske autory, kteri radi ctou, pisi a vytvareji sve fantasticke svety. Muzete se k nam pridat a prispet se svym dilem, anebo se jen kochat nasimi dily a dat nam kritiku ci pochvalu. Autori Lp-s jsou schopni prijmout cokoliv a jejich fantazii se meze nekladou. Je tu velke mnozstvi romanu, povidek a dalsich literarnich textu a stale pribyvaji!
Nase autorska skupina existuje na Fb - odkaz zde.

Upozornění:
- Příspěvky jsou chráněny autorským zákonem a jakékoliv kopírování a prezentování je porušení zákonu.
- Na tomto serveru nenajdete zadny e-book ke stazeni, mimo tech amaterskych.

Zakladatelka literarniho serveru a ctenarskeho klubu: Chensie Ips
Adminka, spoluresitelka a podporujici prava ruka, ktera se velkou casti a napady podili, jak na Ctenarskem Klubu, tak i literarnim srveru: Sue Wish
Za uzasny desing blogu dekujeme nasi autorce ChestarNut!

Sladké sny - autorka Terry Delson

17. prosince 2012 v 21:00 | Terry Delson |  Realistické povídky
Středně dlouhý, romantický příběh, kde se hlavní hrdinka Terry dostane až k samotným Linkin Park a stane se doprovodnou zpěvačkou, ovšem i přesto všechno není šťastná, protože je zamilovaná do Brada... Jenže on je šťastně ženatý.


Sedla si na chodník a čekala.
Fronta se zdála být nekonečně dlouhá a ona si chtěla uchovat veškerou energii k činu, který se chystala udělat. Konečně se dostala k pokladně a pak bez dalších problému prošla do Sazka Arény a opět jí nezbylo než čekat.
Po chvíli, která jí připadala jako celá věčnost, si to přihasili předskokani.
Pořádně to rozjeli, ale na Linkin Park neměli, takže fanoušci tleskali spíš ze slušnosti.
Pak se objevil zlatý hřeb večera!
Přiběhli Linkini. Začali pohodovým Valentin´s day a pak to rozjeli opravdu se vším, co k nim patří.
Každým okamžikem čekala, až si jí ON všimne, jenže měl spoustu práce s kytarou.
Koncert si vychutnávala stejně jako tisíce ostatních fanoušků, ale toužila po JEHO pohledu své lásky.
Po Bleed It Out nastala krátká chvilka téměř úplného klidu.
Vycítila, že má šanci, nadechla se a zakřičela z plných plic: "Tam není digging, ale chicken!!!"
Chester na ni chvilku koukal s otevřenou pusou, pak ji ale zavřel a usmál se, že kuře mu rozhodně nekrvácí.
Nevšímala si ho a jen se dál vpíjela do těch nejkrásnějších čokoládových očí na celém světě. Všichni fanoušci i kluci na ni zírali s údivem a zčásti opovržením, ona se jen soustředila na pódium a na NĚJ.
ON ale dál hrál svoje, jí nevěnoval ani jeden pohled. Jednou se otočil, ale opět jí ignoroval. Bolelo ji to, chtělo se jí plakat a křičet zároveň, ale naštěstí se udržela a vyčkávala.
Koncert si opravdu užila, ale zčásti ji svírala tréma, protože netušila, co ji v zákulisí s klukama čeká, z části ji mučila jedna nevyřešená srdeční záležitost.
Byl ženatý, stejně jako i ostatní ze skupiny, věděla, že nemá nejmenší šanci, přesto to nedokázalo změnit její ryzí beznadějné city k němu.
Kluci hráli fakt senzačně, její myšlenky na něj se konečně odpoutaly a myslela jen na svou blízkou budoucnost. Všechno nádherné končí a něco ještě nádhernějšího většinou potom začíná.
Odešli celí vyčerpaní z pódia dozadu a duševně se připravovali na namáhavou, leč pro fanoušky žádanou, autogramiádu.
Došla si ke každému pro autogram a počkala, až se sál vyprázdní. Stála tam skromně opodál a jen čekala, ostatně jako celý svůj život jen čekala na zásah prozřetelnosti.
Pak konečně Chester prolomil to trapné ticho. "Máš silný a pěkný hlas."
"Díky." Zčervenala okamžitě Terry.
"Jak se jmenuješ?" zeptal se Mike zvídavě.
"Terry." Pak přestala vnímat, protože Phillipa sledovala, jak telefonuje se ženou. Zaslechla, jak ji něžně nazývá zlatíčkem, miláčkem a pusinkou. Chtělo se jí brečet, ale byla statečná a zadržela slzy deroucí se rychle na tvář.
Chemist mezitím pořád mluvil. Když konečně opět začala vnímat jeho slova, nabízel jí spolupráci s nima.
Přikývla, i když hodně vlažně a bez velkého zájmu, protože jí pořád v hlavě zněla JEHO něžnosti patřící jeho ženě. Pak se rychle vrátila do reálného života, zamyslela se nad tím, co jí Chazz nabídl. Radostí objala Mikea kolem krku, najednou jí ale došlo, co je to asi za trapas. Chvíli na ni zmateně koukal a pak se usmál.
Rozesmáli se i ostatní a ona se k nim po chvilce taky přidala.
"Ty to teda bereš hákem," usmál se na ni povzbudivě Phoenix.
"Nejsem zvyklá na dlouhý proslovy, snažím se zbytečně nezdržovat, v životě je spousta věcí, které by byla škoda promeškat." Obratně zalhala Terry, přestože taková vůbec nebyla, ale nechtěla, aby si kluci mysleli, že se všeho bojí, že je hrozně stydlivá a že je moc zamilovaná do jednoho z nich, zkrátka, aby znali pravdu.
Dohodli se na maličkostech jako třeba, kde se ráno sejdou, aby stihli letadlo do L.A.
Pokusila se s ním navázat konverzaci, ale odmítal se s ní bavit, pro něj to byla jen hloupá holka, která se ráda předvádí. Opět se jí hnaly slzy do očí, ale stihla je otřít, aniž by si jich ON všiml.
V místnosti zbyl už jen Mike, ale ona ho neviděla.
Věděla, že je Phillip pryč, už ty neposedné slzy nedokázala zadržet, plakala, až měla v krku velký knedlík, který ji úplně dusil.
Najednou k ní někdo zezadu přišel, pevně ji objal kolem ramen a začal utěšovat.
Zvedla své uslzené oči a uviděla Mikea. "To bude dobrý…" začal obvyklou frázi utěšovatele. "Díky, ale asi nebude. To je takový vždycky?"
"Ano, i ve škole se bál všech holek."
"Teď ale lžeš! Vždyť se o něj holky musely prát, je nádhernej!" prokecla Terry své tajemství. Mike na to nic neřekl, ale myslel si své.
Terry zrudla snad až ke konečkům vlasů, ale slzy pořád nedokázala zastavit.
"Nech to na něm, pokud by o tebe stál, určitě by ti to dal nějak najevo. Nesmíš zapomenout, že je ženatý a šťastný."
"Já vím a přeju mu, aby byl šťastný, ale poručí rozum srdci?" zeptala se spíš sama sebe. Pak si setřela slzy, vstala a rázně vykročila domů.
Sladké sny
"Tak co, povedl se tvůj plán?" zeptala se Fire, skvělá kámoška a nejlepší Terryina přítelkyně. "Dá se to tak říct. Zejtra odlétám do L.A., ale on si mě ani nevšiml. Ach jo. Pomůžeš mi s balením, nechce se mi vůbec nic, natož hledat všechny svoje po celým bytě."
"Ne," řekla rázně Fire. Pak dodala: "Já už ti totiž dávno zabalila."
"Páni! Seš fakt senza!" Mrkla Terry.
Sladké sny
Spolupráce s klukama byla fajn, ona však stále toužila po tom, aby si jí ON všiml… Dál ji však ignoroval a ona mohla Elise jen tiše závidět. Kdykoliv HO viděla, rozklepaly se jí kolena, zamotal se jazyk, přestala se soustředit, v myšlenkách se k němu vracela a nic jiného nevnímala. Opravdu se to snažila všemožně zakrýt, ale za chvilku o tom věděla celá skupina, kdykoliv viděli, jak se v jeho přítomnosti nesoustředí a chová jako cvok, rozhihňali se jako puberťáci. Nakonec se vzdala své naděje, trpěla depresemi, celé dny chodila jako mátoha, v jejích očích byl skelný pohled a horečná touha, která se nikdy nemohla splnit. A přece…
Sladké sny

Jednou opět odcházela domů v hlubokém zamyšlení, přemýšlela o nereálné šanci, že by se do ní mohl zamilovat a třeba se i rozvést. Najednou zakopla a upadla. Konečně se po dlouhé době vrátila do drsného, leč reálného života. Po tváři se jí rozkutálely milosrdné slzy. Jen tam seděla, plakala a nad ničím nepřemýšlela.
Neslyšela tiché kroky, které se k ní kvapně blížily.
Sedl si k ní, objal ji, hladil po tváři a utíral slané kapky vody.
Pohlédla do těch nejnádhernějších očí, patřící nejbáječnějšímu člověku v celé sluneční galaxii. Položila hlavu na jeho rameno, slzy už téměř usychaly, neměla už důvod plakat. Byla k jeho obličeji nádherně blízko, cítila uklidňující teplo jeho náruče, vůni jeho těla, slyšela každý jeho nádech a výdech, najednou měla, co chtěla, byla tedy šťastná. "Díky, už je to lepší," pošeptala mu do ucha. Odklonila hlavu, vstala a pomalu odcházela směrem domů. Otočila se a viděla Bradova záda mizící ve tmě. Usmála se a s úsměvem došla až domů. Tedy skoro domů. Těsně před dveřmi totiž zjistila, že jí chybí klíče. Nechala si je ve studiu, protože bundu, co v ní ty klíče vždycky měla, půjčila Robovi, aby mu nebyla zima. Teď se jí její solidarita pěkně vymstila. Chtěla jít za Robem, ale nevěděla, kde bydlí. Do studia nemohla, protože všechny klíče měla pohromadě, takže by se tam musela vloupat. Měla jedinou šanci, jít za Bradem, bydlel nejblíže.
Cesta byla dlouhá, protože neměla auto.
Bála se, že jí otevře Elisa a nevěděla, jak by jí to vysvětlila.
Sladké sny
Zazvonila a snažila se vymyslet něco, co Elise řekne, kdyby jí náhodou otevřela právě ona. Uslyšela kroky, cvakla klika a dveře se rozlétly dokořán.
V nich stál rozespalý Brad, protíral si oči a koukal na ni, jako kdyby Joeova teorie o mimozemšťanech byla fakt pravda a před ním jeden z nich zrovna stál.
"Ahojky, víš já… zapomněla jsem si klíče od bytu i od studia v bundě, kterou jsem půjčila Robovi. Mobil se mi vybil a já nevím, kam jinam mám jít. Prosím, pomůžeš mi sehnat Roba? Snad mu nebude vadit, že ho takhle pozdě vzbudím."
"Stačí, že jsi vzbudila mě. Nenechám tě bloudit po ulicích L.A., v noci to není moc bezpečné. Pojď dovnitř, nechám tě tu do zítřka přespat, abys nemusela nikoho shánět…"
"Díky, ale nebude to Elise vadit? Stačí, když mi půjčíš mobil, já už to dál nějak zvládnu."
"Pojď dál a opovaž se mi odporovat, něco se ti stane a Chester mě ráno zabije, protože bude muset shánět novou zpěvačku. Elisa je na služební cestě jako každej měsíc. Tak pojď dál," pozval ji dovnitř a dostrkal ji zvenku až do obýváku.
Posadila se na gauč a s obdivem pozorovala vybavení luxusního rázu.
"Ustelu ti nahoře v naší posteli, abys měla pohodlí a pak mě nemusela budit." Mrkl na ni Brad. Byl zřejmě hodně unavený, chtěl ji mít z krku a konečně dospat ten spánkový desetiminutový deficit.
"Díky, klidně se vyspím tady na gauči. Už takhle jsem ti vděčná, žes mě tu nechal."
"Hele, jsem unavenej, nevyspalej a čerstvě vykoupanej, nemám nejlepší náladu, takže mě přestaň štvát, neupejpej se a jdi si konečně lehnout, taky za sebou nemáš nejspíš moc dobrej den, jak jsem si všimnul před půl hodinou u studia."
"Díky. Uvidíme se ráno," odpověděla trochu zaraženě Terry a šla si poslušně lehnout vedle do ložnice.
Nacházela se v ní obrovská rozestlaná postel.
Svlékla se do trička, vlezla si pod peřinu. Nevšimla si, že ji Brad celou dobu upřeně pozoroval. Zachumlala se, vdechovala jeho vůni. Zase jí vyklouzly z očí slzy, když si představila, jak se v té posteli Brad dotýká Elisina těla, jak ji miluje. Do očí se jí draly slzy, takže si nevšimla, že ji sledoval.
Brad chvilku koukal, jak nakonec unaveně usnula.
Spala jako andílek, alespoň to tak Bradovi připadalo.
Lehce ji pohladil po vlasech a políbil na tvář.
Zavrtěla se, ale neprocitla ze svého krásného snu.
Odešel tedy spát.
Sladké sny
Ráno se probudila se skvělou náladou, zdál se jí nádherný sen. Snila o tom, že ji Brad políbil, pohladil, vyznal lásku a velmi příjemně pomiloval. Netušila, že první část toho krásného snu byla pravdivá. Sešla dolů a po chvilce bloudění objevila jejich prostornou kuchyň. Přehrabovala se ve skříňkách, zašátrala v lednici a začala připravovat smažená vajíčka.
Brada probrala vůně snídaně. Šel po vůni, až objevil autora toho voňavého překvapení.
Terry, ještě celá rozespalá, nabídla ranní jídlo a on s vděčností přijmul.
Při snídani se bavili hlavně o nových songách, ale dostali se i k soukromému životu. Zjistili o sobě, že mají spoustu společného. Hodně se smáli a přitom jiskřili. Bylo jim spolu fajn.
Terry se natáhla pro sůl a přitom vylila Bradovi do snídaně kakao. Začala se překotně omlouvat. Bylo to trapné, ale Brad se tomu jen smál. Odnesla snídani do koše, když se otočila ke stolu, Brada nikde neviděla.
Najednou jí někdo zezadu skočil za krk.
Lekla se a vykřikla, ale spíš než strachem, tak radostí. Cítila jeho horký dech na krku. Čekala, co bude dál. Pak ucítila i jeho rty.
"Voníš smaženými vajíčky," zašeptal jí do ucha mezi polibky.
Její nejtajnější přání se právě splnila, jenže myšlenky téměř nepříjemně sklouzly k Elise, nechtěla kvůli jedné krátké chvilce zničit jeho šťastné a spokojené manželství. Dalo jí to hodně přemáhání, ale nakonec se překonala a odtáhla se. "A co Elisa?" zeptala se s pohledem upřeným hluboko do země.
"Ty mě nechceš?"
"Strašně moc, ale chci hlavně tvoje štěstí." Posmutněla Terry.
"Šťastný jsem s tebou, věř mi," usmál se a znovu se k ní přitáhl. Teď už nic neřešila, jejich rty konečně splynuly…
Sladké sny
"Sestři, konečně se probrala!" vykřikl kdosi. "Už jsem se bála, že se z toho kómatu neprobereš," řekla jí Fire.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slečna náročná Slečna náročná | 25. prosince 2013 v 13:28 | Reagovat

Koncert si vychutnávala stejně jako tisíce ostatních fanoušků, ale toužila po JEHO pohledu své lásky. – Tady ti trochu ujel konec věty.

Nejsem si úplně jistá, jestli v hale může být takové ticho, aby ji členové skupiny (kteří mají navíc v uších sluchátka) mohli slyšet něco volat. A také si nejsem jistá, zda by si někdo všiml, odkud ten křik přišel. Jak už jsem tu někomu říkala, když před vámi v publiku stojí tisíce lidí, jejich tváře už nevnímáte. A pokud by Chester nekoukal přímo na ni, myslím, že by zpětně nedokázal identifikovat, kdo křičel... A i kdyby, myslím, že by takový hloupý výlev náctileté dívky opravdu nikoho nedonutil zírat na ni. Lidi, co stáli vedle ní by si něco pomysleli o její inteligenci – případně hloupém smyslu pro humor/chabé znalosti angličtiny (to podle toho, zda by její záměr pochopili) a dál by to neřešili...

Nerada bych bořila tvé iluze, ale jen protože někdo zakřičí jednu větu, nezískají ostatní povědomí o tom, jak dobrý by byl ve zpěvu. Abys rozhodla, zda někdo umí zpívat, musíš ho slyšet zpívat. V tom je ten fígl. Takže kdyby Chester tohle řekl, pěkně by se ztrapnil. Navíc netuším, proč by si měli vézt doprovodnou zpěvačku (od kdy vůbec nějakou potřebují?) až z Čech, kdy USA je plné talentovaných zpěvaček? Ty mají angličtinu za svůj rodný jazyk, což Terry nemá – to je mínus pro ni. Navíc by ji museli přestěhovat, což by nějakou dobu zabralo... Zkrátka to má pro skupinu jen samé nevýhody. A pak znovu – bože, vždyť tu holku ani neslyšeli zpívat! Jak můžete zaměstnat zpěváka a nikdy před tím ho neslyšet zpívat? Zaměstnala bys ty zedníka, aniž bys viděla jeho výuční list, slyšela na něj nějaké reference, či si ho prostě „vyzkoušela“? Asi těžko, ne? Tak vidíš. Tohle je to samé. Hulákat umí každý, to se zpěvem nemá nic společného... Je to hloupost. Vím, že je to tu oblíbené téma, ale když už nutně chcete, aby vaše hrdinka hudebně spolupracovala s Linkin park, tak to prosím napište tak, aby to vyznělo pravděpodobně a člověk tomu mohl věřit. Nenechte se unést romantickou představivostí...

Je škoda, žes to víc nepromyslela (ty okolnosti, za kterých se Terry stala zpěvačkou), protože to mohla být hezká povídka. Opravdu, stálo by to za to. Nepíšeš totiž špatně. A co chválím, vybrala sis jiného člena, než Chestera, nebo Mikea.

Co se týče toho konce, myslím, že sem vůbec nehodil. Nebylo tu totiž jediné vodítko, podle kterého by čtenář mohl zjistit, že celý příběh je jen sen v hlavě dívky, která je v kómatu. Problém je především v tom, že sny nebývají takhle detailní, nedějí se postupně, ani logicky. Leckdy, když se probudíš, zjistíš, že vůbec nedávají smysl. Rozhodně se v nich neodehrávají příběhy. Ne v tom smyslu, v jakém se odehrávají v literatuře... Takže pokud už to měl být sen, potom tam měly být vodítka, podle nichž by to čtenář zpětně poznal. Není nutné, aby si u druhé věty příběhu řekl: „A jo, tohle bude sen!“, ale aby, až to dočte, si mohl říct: „No, že mi to nedošlo! Vždyť už když se na začátku mluvilo o tomhle a v půlce potom o tamtom, mi mohlo dojít, že to skončí takhle!“ Konec, který nenavazuje na příběh a je velmi překvapivý, není plus pro tvou povídku. Je to naopak mínus. Povídka zkrátka musí držet pohromadě... Měla jsi buď Brada nechat, aby jí řekl, že manželství kvůli ní nezničí, anebo nechat ji, aby ho odmítla, přestože ho miluje. Konců, kdy se z ničeho nic ukáže, že manželství už stejně nefunguje (no protože hlavní hrdinka přece nesmí být ta špatný, co rozbila vztah, že jo) tu bylo tolik, že žádný další se tu do konce věků nemusí objevit a stejně jich tu bude přespříliš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama