Vítám Tě na Lp-s!
Tento server je rozdelen na dve casti:

je misto, kam vkladame nase recenze i ruznorode ukazky knih, dokonce i odkazu ke stazeni (predevsim z ulozto) a dalsi odkazy na jine literarni servery, informacni servery o knihach, atd.

Jednotlivymi prispevky o knihach chceme nase knihy nejen pozvednout, ale take o nich debatovat, jak to ma v Ctenarskem klubu byt. Tak hura do komunikace, sdileni spolecneho konicku a opevovani knih, na ktere jen tak nezapomeneme ci primo kritiku ctiva, ktere uz nikdy nechceme do ruky, natoz do mysli.
Nase ctenarska skupina existuje na Fb - odkaz zde.

Literarni server pro vsechny amaterske autory, kteri radi ctou, pisi a vytvareji sve fantasticke svety. Muzete se k nam pridat a prispet se svym dilem, anebo se jen kochat nasimi dily a dat nam kritiku ci pochvalu. Autori Lp-s jsou schopni prijmout cokoliv a jejich fantazii se meze nekladou. Je tu velke mnozstvi romanu, povidek a dalsich literarnich textu a stale pribyvaji!
Nase autorska skupina existuje na Fb - odkaz zde.

Upozornění:
- Příspěvky jsou chráněny autorským zákonem a jakékoliv kopírování a prezentování je porušení zákonu.
- Na tomto serveru nenajdete zadny e-book ke stazeni, mimo tech amaterskych.

Zakladatelka literarniho serveru a ctenarskeho klubu: Chensie Ips
Adminka, spoluresitelka a podporujici prava ruka, ktera se velkou casti a napady podili, jak na Ctenarskem Klubu, tak i literarnim srveru: Sue Wish
Za uzasny desing blogu dekujeme nasi autorce ChestarNut!

Takových pár životů - 9. kapitola

26. prosince 2012 v 10:00 | Sugar |  Takových pár životů - autorka Sugar
Nakonec jsem ani nemusela pouštět práci, dostala jsem dovolenou, ani jsem tomu nevěřila, nakonec tam jedem jen na tři týdny. Už se nemůžu našich dočkat.
Celé prázdniny byli super. Mike je vzal na prodloužený víkend do Agoury a ukázal jim, kde vyrostl. Byli s toho nadšení, jen mě se to nelíbilo, doma to bylo tak tiché a prázdné. Až jsem se divila, kde na to Mike bral čas a energii. Celé léto s nima trávil a mě, k mému potěšení, brali sebou. Jinak bych mu to zatrhla.
Za chvíli už bude začínat škola a kluci už se pomalu chystají. Mike na měsíc s kapelou odjíždějí do Evropy. Takže kluci budou zase jen moji. Jsem majetnická nepřející koza!
Páni, měla bych si ale zvykat, klukům už je šestnáct. Za chvíli mi odejdou z domu na univerzitu, a co já budu sama. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, že budu do konce života sama. Kluci si najdou někoho, budou mít své děti a já budu sama… sama. Budu si asi muset sehnat chlapa. Jejda, jejda.
"Amy?" trhnu sebou.
"Co tady děláš?"
"Přijel jsem za kluky?"
"To se mě ptáš?"
"Přijel jsem za tebou a kluci mě pustili."
"Co máš za lubem, Mikeu?" pozvednu obočí.
"Jen tak, pokecat. Přinesl jsem koláčky."
"Jsi vítán!"
"Mikeu? Máš teď někoho?"
"Cože?" vyprskne kolu.
"No jestli randíš, nebo tak? Přece jsi svobodný chlap."
"Ne, to vážně teď ne."
"Jen chci přijít jak na to."
"Ty?" on mě chce snad urazit…
"Jo já! A co má být?"
"Zklidni se, nešil hned! Sháníš chlapa?"
"Asi tak nějak."
"Co tak najednou?"
"Hele, je tohle výslech? Nebo mi poradíš?" už mi dochází trpělivost.
"Chceš poradit?"
"JO!" už pomalu panicky křičím, on ví jak mě navztekat.
"Tak prvně ten výslech." Už se viditelně baví!
"Zapomeň na to!"
"Ale promiň, no tak, někoho ti seženem." Chlácholí mě, jsem asi případ pro charitu…
"Pitomče!"
"Ulevilo se ti?"
"To bych ti musela říct horší věci!"
"Ty jsi ale nervózní uzlíček."
"Ty víš jak mě dohnat k šílenství!!"
Tohle pokračovalo ještě dlouho. Vždycky musí mít tolik keců okolo, otrava jeden!
"Jak se mám s někým seznámit, když nikam nechodím?"
"Já nevím, někoho ti dohodím."
"Dohodíš?"
"No a proč ne? Nějaký speciální nároky?"
"Jsem nenáročná." A on se zase rozesmál. "Hele, jako chceš mi snad říct, že to tak není?" řeknu ublíženě.
"Ne jsi nenáročná a pružná! Když je všechno tak jak chceš, tak se přizpůsobíš. Královna pružnosti…"
"Ať je trochu hezkej," přeruším ho. "… ne nějaké zakřiklé pako, ať má rád děti. A… a… to je asi vše."
"Tak to není tak náročné."
"Tak vidíš."
"Ráda máš pravdu, co?"
"A ještě radši, když mi někdo řekne, že jsem měla pravdu!"
"Tak ti někoho seženem."
A taky že sehnal. Prvně jsme šli jen tak nezávazně na skleničku ve více lidech. Abych vždy někoho pozvala. Pár chlapů bylo ucházejících, skvěle jsem se bavila, pár krát jsem s nima někam zašla. Ale pořád se nedostavil ten ó-moment. Nikdo mě neokouzlil a vedle jsem taky z nikoho nebyla. Asi jsem fakt náročná, ale tohle přiznat nemůžu. To by Mike měl pravdu a to by se mi nelíbilo.
"uff…"
"Tak jak bylo?" vyzvídá Charlie, když přijdu večer domů.
"Podejte mi někdo něco k jídlu!" zasténám znova.
"Nebyla si na večeři?"
"Ne byl to škrt, prvně to chtěl zkusit jen u kávy, jestli bude mít cenu tu večeři vůbec platit…"
"Tohle není dobrý." Uhodne Mickey.
"Když jsem si chtěla dát aspoň koláč, tak mi řekl, že mě pozval jen na tu kávu. Ten vážně nebyl fajn. Nechápu, jak na něho mohl přijít."
"Kdo?"
"Váš táta." To ho bude ještě bolet, jen se těš Shinodo, takovýho vola, za co mě máš? Já jsem super třída, super hrdina, super máma!! A to se jen tak nezahazuje.
"No a co Mike? Ten by nešel?" blázní?
"Charlie, jste pěkní kluci, to jo, ale incestu moc nefandím." Mickey se zrovna vrátí do pokoje se sendvičem.
"Ne já, ale myslíme tátu…" a podá mi ho. Jsou skvělí.
"Mikea? To ne, kluci. To by nešlo."
"Proč ne? Možná by to klaplo."
"Jo už to přece jednou klaplo, ne?" připomene Charlie.
"To bylo jiné!" tímhle rozhovor končí.
"A čím? Chodili jste spolu, ne?" tak nekončí.
"Ne tak úplně. A dost. Má svůj život. Já svůj. Už je to tolik let. A oba už nemáme nic společného, jako před lety."
"Jen, že máte dva syny!" a tímhle odejdou. Asi jsem je trochu urazila…
"Mike…" zavrtím hlavou, to nepřichází v úvahu, zabila bych ho. A pak on mě, otrava!
"Přemýšlela jsi ještě o něm?" a výslech je tady znova, kluci jdou do školy a já je doprovázím, jelikož jdu do práce.
"O čem?"
"No o tom, co jsme včera řešili."
"Charlie, nezačínej znova!!"
"Možná by i Mike chtěl."
"A to víš prosím tě jak?" Pobaví mě.
"Možná to trochu naznačil."
"Naznačil? Vy jste útočili i na něho?"
"No zjišťovali jsme, jak na tom jseš."
"Tak dost," zastavím se a je donutím taky, "Co máte za lubem? Ven s tím!" dodám výhružně.
"Ty jsi sama, on je sám."
"Děti už máte."
"Rozumíte si."
"Znáte se tak dlouho."
"Kluci!" zase ten výhružný pohled!
"Jen by bylo fajn mít rodinu pokupě!" najednou mi je jich strašně líto.
"Kluci, já vím, ráda bych vám to splnila, ale nejde to tak jednoduše."
"Jen neříkej ne, ano?"
"To vám slíbit můžu." Aspoň se zbavím konečně výslechu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama